Mapa - Monor (Monori Járás)

Monor (Monori Járás)
Monor je město v Maďarsku v župě Pest, nacházející se asi 21 km jihovýchodně od Budapešti. Je správním střediskem stejnojmenného okresu. V roce 2018 zde žilo 18 084 obyvatel, z nichž jsou 87,6% Maďaři.

Kolem Monoru protéká kanál Monori(24-es)-csatorna, který se vlévá do potoka Vasadi(2-es)-főcsatorna. Ten spolu s potokem Szilassy-csatorna vytvoří potok Vasadi-csatorna, který se vlévá do potoka Gyáli(1.)-csatorna, který taktéž pramení v Monoru. Ten se v Budapešti vlévá do Dunaje.

Poblíže Monoru se taktéž nacházejí města Gyömrő, Pilis a Üllő. Pomocí silnic 4, 3111, 311 a 4605 se lze z Monoru dostat i do obcí Csévharaszt, Gomba, Monorierdő, Péteri a Vasad.

Monor a jeho okolí bylo osídleno po poslední době ledové. Nejstarší stopy lidské kultury (kamenné sekery vystavené dnes v místním městském muzeu) pocházejí z mladší doby kamenné. V roce 2001 byly při výstavbě nové čistírny odpadních vod odkryty stopy osídlení a kultovního hřbitova z doby měděné (3200–2000 př. n. l.). Byly také nalezeny pozůstatky hřbitova Sarmatů. Jeden menší archeologický nález se vztahu na dobu příchodu Maďarů do Karpatské kotliny. V současné době je ve městě a okolí známo 12 archeologických nalezišť. Středověké město se rozvíjelo nejspíše v oblasti dnešní městské knihovny, zničeno bylo nejprve tatarským vpádem v roce 1241. V roce 1546 se turecké daňové záznamy zmiňují o existenci sídla, takže lze předpokládat, že v této době již bylo zahrnuto do území Osmanské říše v souvislosti s tureckým dobýváním Uher. I když postupně rostla suma, kterou místní správci od obyvatel vymáhali, byl Monor několikrát během turecké okupace opuštěn. V roce 1661 byl zcela zničen. Až na počátku 18. století došlo k opětovné kolonizaci a obnově sídla, které již roku 1701 čítalo přes sto obyvatel. Nedaleko původního Monoru se také nacházela Nová Ves, která nicméně v této době zcela zanikla a její kostel v 19. století se změnil nejprve v ruiny a poté zcela zmizel.

Během Rákócziho povstání bojovalo na straně protihabsburského vojska celkem 22 místních obyvatel. V první polovině 18. století byly podmínky velmi krušné; obyvatelstvo kosily časté epidemie moru a dalších nemocí. Počet obyvatel se tak pohyboval mezi několika desítkami až zhruba stovkou lidí. V roce 1753 do města přišli katoličtí kolonisté z Německa, kteří si zde o několik let později postavili vlastní kostel. Pro něj si přímo ve městě vypálili vlastní cihly.

 
Mapa - Monor (Monori Járás)
Mapa
Google - Mapa - Monor
Google
Google Earth - Mapa - Monor
Google Earth
Microsoft Bing - Mapa - Monor
Microsoft Bing
Nokia - Mapa - Monor
Nokia
OpenStreetMap - Mapa - Monor
OpenStreetMap
Mapa - Monor - Esri.WorldImagery
Esri.WorldImagery
Mapa - Monor - Esri.WorldStreetMap
Esri.WorldStreetMap
Mapa - Monor - OpenStreetMap.Mapnik
OpenStreetMap.Mapnik
Mapa - Monor - OpenStreetMap.HOT
OpenStreetMap.HOT
Mapa - Monor - OpenTopoMap
OpenTopoMap
Mapa - Monor - CartoDB.Positron
CartoDB.Positron
Mapa - Monor - CartoDB.Voyager
CartoDB.Voyager
Mapa - Monor - OpenMapSurfer.Roads
OpenMapSurfer.Roads
Mapa - Monor - Esri.WorldTopoMap
Esri.WorldTopoMap
Mapa - Monor - Stamen.TonerLite
Stamen.TonerLite
Státní území - Maďarsko
Maďarská vlajka
Maďarsko (, v letech 1989–2011 plným názvem Maďarská republika,, s účinností od 1. ledna 2012 byl dlouhý název Maďarská republika nahrazen názvem Maďarsko ), je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.

Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)  
ISO Měna Symbol Platné číslice
HUF Maďarský forint (Hungarian forint) Ft 2
ISO Jazyk (lingvistika)
HU Maďarština (Hungarian language)
Čtvrť - Státní území  
  •  Chorvatsko 
  •  Rakousko 
  •  Rumunsko 
  •  Slovensko 
  •  Slovinsko 
  •  Srbsko 
  •  Ukrajina